Začněme zkratkou AI, se kterou jste se už pravděpodobně setkali. AI znamená „artificial intelligence“, česky umělá inteligence. Pokud bychom měli umělou inteligenci definovat, šlo by o schopnost strojů napodobovat lidské dovednosti, jako je uvažování, učení, plánování nebo kreativita.
Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na podněty z okolí, řešit problémy a dosahovat stanovených cílů. Počítač přijímá data – buď již připravená, nebo získaná pomocí senzorů a kamer – tato data vyhodnocuje a podle nich jedná. Systémy umělé inteligence dokážou pracovat samostatně a zároveň se přizpůsobovat na základě zkušeností z předchozích akcí.
Možná se zdá, že AI je novinka posledních let, ale ve skutečnosti je s námi už delší dobu. Například hlasová asistentka Siri v iPhonech byla představena už v roce 2011. S AI se setkáváme i v autonavigacích nebo v doporučování videí na YouTube. Pojďme si proto nejprve vysvětlit některé pojmy, které se s umělou inteligencí často pojí.
Základní pojmy v oblasti AI
Co je to prompt?
Prompt je v oblasti zpracování přirozeného jazyka (NLP) textový vstup, který slouží jako pokyn pro model, aby vygeneroval odpověď nebo text. Jinými slovy, prompt je zadání, kterým uživatel instruuje umělou inteligenci, co má udělat. Může jít o otázku, úkol nebo jakýkoli text, který definuje očekávanou odpověď. Kvalita promptu je zásadní – čím přesnější a jasnější zadání, tím lepší výsledek od AI získáte.
Co je to zpracování přirozeného jazyka (NLP)?
NLP (natural language processing) je oblast, která se zabývá tím, jak AI rozumí lidskému jazyku. Jde o to, aby systémy dokázaly pochopit, co lidé píší nebo říkají, a správně na to reagovaly. NLP využívají například hlasoví asistenti jako Siri nebo Google Assistant.
Co je to LLM?
LLM (Large Language Model) znamená velký jazykový model – jde o AI model trénovaný na obrovském množství textových dat, který dokáže generovat a rozumět přirozenému jazyku. Příkladem je ChatGPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu.
Co je to generativní AI?
Generativní AI je druh umělé inteligence, která umí vytvářet nový obsah – například texty, obrázky, hudbu, videa nebo programový kód. Nejenže plní zadané úkoly, ale sama „generuje“ něco nového.
Pokud vás zajímají další pojmy jako úzká AI, obecná AI nebo strojové učení (ML), najdete je v našich dalších článcích.
Jak funguje umělá inteligence?
Umělá inteligence je zastřešující pojem pro různé techniky a přístupy, které umožňují strojům chovat se „inteligentně“. Základní princip AI spočívá v tom, že systém analyzuje své okolí a na základě toho činí rozhodnutí s určitou mírou autonomie, aby dosáhl stanovených cílů.
Základní stavební kameny AI:
- Data:
AI potřebuje velké množství dat, na kterých se „učí“. Například pro rozpoznávání obrázků se používají tisíce až miliony označených obrázků (např. „kočka“, „pes“). - Algoritmy:
AI využívá různé algoritmy, z nichž nejznámější jsou neuronové sítě inspirované fungováním lidského mozku. Tyto algoritmy hledají vzory a souvislosti v datech. - Učení (trénování):
Během trénování AI systém prochází data, zkouší dělat předpovědi a podle správných odpovědí upravuje své parametry, aby byl přesnější. - Testování a použití:
Po natrénování se AI testuje na nových datech, která ještě neviděla. Pokud je dostatečně přesná, může být nasazena do praxe – například v mobilních telefonech, autech nebo lékařství.
Typy a vývoj AI
- Úzká (slabá) AI: Zaměřená na jeden konkrétní úkol (např. rozpoznávání obličejů).
- Obecná (silná) AI: Teoretická AI, která by zvládla jakýkoli intelektuální úkol jako člověk (zatím neexistuje).
Vývoj AI lze rozdělit do několika vln:
- Symbolická AI (první vlna):
Založená na pravidlech, která do systému vkládají lidští experti. Typickým příkladem jsou expertní systémy, kde jsou znalosti zakódovány do přesných pravidel typu „jestliže – pak“. Tyto systémy fungují dobře v jasně definovaných prostředích, například při výpočtu daní. - Strojové učení a neuronové sítě (druhá vlna):
Tato vlna je spojena s rozvojem strojového učení (machine learning, ML) a umělých neuronových sítí. Systémy se učí samy na základě velkého množství dat, bez nutnosti explicitního programování všech pravidel. Složitější sítě s více vrstvami se označují jako „deep learning“. Významný pokrok umožnil zejména nárůst dostupných dat a výpočetního výkonu. - Spekulativní budoucí vlny:
Třetí vlna AI zahrnuje nové přístupy, které by mohly zásadně změnit možnosti AI – například využití kvantových počítačů, evolučních algoritmů nebo snahy o napodobení lidského mozku na úrovni neuronů.
Co je to obecná umělá inteligence?
Většina dnešních AI systémů je tzv. „úzká“ (narrow AI) – jsou navrženy pro řešení konkrétních úkolů, například rozpoznávání obličejů nebo překlad textu. Obecná umělá inteligence (Artificial General Intelligence, AGI) označuje hypotetickou AI, která by byla schopna vykazovat inteligenci na úrovni člověka napříč širokým spektrem úkolů a situací.
AGI by dokázala:
- Učit se nové věci bez předchozího naprogramování.
- Přizpůsobovat se novým situacím.
- Řešit problémy v různých oblastech podobně jako člověk.
V současnosti AGI neexistuje a její dosažení by vyžadovalo zásadní technologický průlom. S AGI jsou spojeny i spekulace o tzv. „superinteligenci“ (ASI), která by překonala schopnosti člověka, a o možnosti, že by AI mohla jednou sama řídit svůj další vývoj bez lidského dohledu (tzv. „singularita“).
Umělá inteligence v běžném životě
Mnoho technologií, které denně používáme, funguje díky umělé inteligenci, aniž bychom si to plně uvědomovali. Jaké jsou konkrétní příklady jejího využití?
- Online nakupování a personalizovaná reklama:
AI přizpůsobuje doporučení na základě našich předchozích vyhledávání a nákupů, optimalizuje nabídku produktů, spravuje zásoby a zefektivňuje logistiku. - Vyhledávání na webu:
Internetové vyhledávače se díky AI neustále zdokonalují a nabízejí co nejrelevantnější výsledky. - Virtuální asistenti:
Chytré telefony a další zařízení využívají AI k poskytování personalizovaných služeb. Virtuální asistenti odpovídají na otázky, nabízejí doporučení a pomáhají s organizací každodenních úkolů. Hlasoví asistenti analyzují lidskou řeč, rozkládají ji na zvuky (fonémy) a postupně se učí rozpoznávat uživatele i jejich zvyky. - Automatické překlady:
Překladatelské programy pro psaný i mluvený text fungují na bázi AI. Díky tomu máme k dispozici automatické titulky nebo okamžité překlady. - Chytré domácnosti, města a infrastruktura:
Inteligentní zařízení, například termostaty, se učí z našich návyků a šetří energii. V chytrých městech AI pomáhá regulovat dopravu a minimalizovat zácpy. - Automobily a doprava:
Mnoho současných aut už využívá AI v bezpečnostních systémech, například pro detekci nebezpečí nebo v navigačních systémech. - Kybernetická bezpečnost:
AI dokáže identifikovat kybernetické hrozby a útoky, analyzuje data a rozpoznává podezřelé vzorce. - Boj proti dezinformacím:
Některé aplikace s AI odhalují falešné zprávy a dezinformace analýzou dat ze sociálních sítí. - Umělá inteligence v boji proti Covid-19:
AI byla využita například v termálním zobrazování na letištích nebo při analýze skenů plic pro detekci infekce.
Další oblasti využití umělé inteligence
Očekává se, že AI zásadně ovlivní všechny aspekty života i ekonomiky. Zde jsou další příklady:
- Zdravotnictví:
AI analyzuje obrovská množství zdravotnických dat, zlepšuje diagnostiku a pomáhá s vyhledáváním relevantních informací. - Doprava:
AI zvyšuje bezpečnost a efektivitu železniční dopravy, optimalizuje rychlost a podporuje autonomní jízdu. - Průmysl a výroba:
Robotika, prediktivní údržba a optimalizace výroby zefektivňují průmyslové procesy. - Zemědělství a potravinářství:
AI pomáhá minimalizovat použití hnojiv a pesticidů, optimalizuje zavlažování a sleduje zdraví zvířat. - Veřejná správa:
AI pomáhá předpovídat přírodní katastrofy a zvyšuje efektivitu veřejných služeb.
Umělá inteligence je tedy všudypřítomná a její význam bude v budoucnu dále růst. Pokud vás zajímají konkrétní oblasti nebo chcete vědět více, sledujte naše další články!
Aktualizováno dne: 22. 5. 2025
Zdroje:
- Co je umělá inteligence a jak ji využíváme? | Témata | Evropský parlament [online]. [cit. 12. 05. 2025]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20200827STO85804/umela-inteligence-definice-a-vyuziti
- Co to vlastně je umělá inteligence [online]. [cit. 12. 05. 2025]. Dostupné z: https://aidetem.cz/obecny-uvod-do-umele-inteligence/co-to-vlastne-je-ai/
- Britannica [online]. [cit. 12. 05. 2025]. Dostupné z: https://www.britannica.com/technology/artificial-intelligence/Methods-and-goals-in-AI
- European Parliament [online]. [cit. 12. 05. 2025]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/641547/EPRS_STU(2020)641547_EN.pdf